Balada o kopáčích

Ivo Jahelka

1:BC#avili se dvHa kopáči F#o polední pC#auze,
jHaká škoda, žBdime prej u nás nD#mení právo stG#ávky,
pC#o třech rumech nHapadlo pak KF#olomana KrC#ause,
jHak bejt doma F#a přitom brát nC#emocenský dF#ávky.
"TD#my mi, Tondo, nC#a záchodě lF#evou ruku zlHámeš,
tF#ím pádem jsem z prC#áce aspoň nBa šest neděl venku,
nD#másleduj mě, kC#amaráde, dF#o díla se dHáme,
zF#a chvíli už D#mod doktora chcF#i mít nC#eschopF#enku."
R:KF#ončetina rC#upne, kdG#yž se na ni dC#upne,
kF#ostičkC#a křG#upnC#e.
2:Na klozetu kleknul si Kraus k záchodové míse,
ruku přes ni položil a naplánoval akci,
na prkýnko že zas pevně Tonda postaví se,
na ruku mu šlápne, a hned bude po atrakci.
Rozkročený na prkýnku Tonda nohu zvednul,
pro zvýšení stability chyt' se splachovadla,
klečící Kraus v onu chvíli však poněkud zblednul,
v představě té bolesti mu brada dolů spadla.
3:Tak se stalo, že když Tonda shora dupnul silně,
Koloman Kraus reagoval přesně instinktivně,
před úderem rukou uhnul zcela neomylně,
tím pádem se situace vyvinula divně.
Tonda dupnul do prázdna a zapad' do záchodu,
kotník se mu zašprajcoval do vodpadu mísy,
jak se držel splachovadla, ještě na sebe splách' vodu,
s dvojnásobnou zlomeninou ho pak doktor křísil.
Pro vytváření playlistu se prosím nejprve přihlašte
Datum vytvoření :2014-02-02T20:11:38.622+00:00
Výsledky hledání: